Pufrovitostí v uzsím slova smyslu rozumíme schopnost pudy odolávat zmenám koncentrace H+ iontú, které jsou vyvolávany prídavkem kyseliny nebo zásady a udrzovat tak urcité rozpétí pH (1). Pufrovitost proto patrí nejen mezi dolezité púdní, ale i ekologické vlastnosti, kdy stupeň rezistence pud vúci acidifikaci nebo alkalizaci závisí na kapacite a potenciálu aktivních pufrujících systému, vyrazné se lisí u jednotlivych púdních predstavitelú a je ovlivnén mnozstvím faktoru (5). Závisí tak napríklad na obsahu a slození koloidní frakce, na stupni nasycení sorpcního púdního komplexu, na obsahu karbonátu, organické hmoty, její kvalite aj. Na púdách s dostatkem pufracních slozek (pudy jílovi-té, humózní, karbonátové nebo zasolené), které se vy-znacují velkou ústojností, se vysledné pH po pridaní kyselín ci zásad témér nemení (3). Proto tyto pudy díky stabilnejsím chemickym vlastnostem predstavují optimálni stanoviste pro rostliny (2).
展开▼
