Pěstování chmele v Ceské republice má velkou historii. První zmínka o pěstování chmele je spojena s varením piva. Písemné doklady o pouzívání chmele pro varení piva jsou z poloviny 9. století. Nejvíce dokumentu o vyznamu ceského chmele je zachováno z dob vlády Karla IV., ktery zakázal vyvoz chmelovych sadí zateckého chmele. Je zrejmé, ze na území ceské republiky se pěstoval chmel s rozdílnym puvodem. Bylo to dáno tím, ze se dríve pro varení piva sbíral plany chmelz okolí. Tím vznikl prirozeny vyběr, tzn., ze pivo lahodné chuti a príjemné horkosti bylo preferováno a chmele pro tuto vyrobu byly opětovně sbírány. Se zvysující se potrebou chmele pro vyrobu piva se zacal chmel záměrně pěstovat v blízkosti klásteru, měst ci osad dle místa varení. Samozrejmě, ze sběr sadí pro vysadbu chmele byl uskutecňován pouze z ověrenych a pivovarsky nejlepsích planych chmelu. Z tohoto duvodu se pěstovaly chmele s vysokou variabilitou, tzn. zelené, cervené nebo fialové barvy révy; rany, polorany ci pozdní; hlávky malé az velmi velké, s vuní jemnou az nechmelovou "cesnekovou" atd. Kvalita chmele byla urcována oblibou piva z něho vareného. Proto si sami sládkové urcovali z jakého chmele je lepsí pivo, zda z této ci druhé "vesnice nebo města". Tímto zpusobem vznikaly krajové odrudy, které byly typické pro danou lokalitu. Lze i ríci, ze v daném kraji se varilo pivo charakteristické pro tuto oblast. Pravděpodobně 1 lepsí pivoz vedlejsího kraje bylo pohaněno, protoze pivari byli navyklí pít svoje pivo. To mohlo byt drsně horké v hrdle ulpívající, ale typické pro své konzumenty. Tímto zpusobem se z planych chmelu na území ceské republiky získaly budoucí chmelové genotypy pro ceské odrudy.
展开▼
