Rostliny získávají svou energii ze slunecního zárení v procesech spojenych s fotosyntézou. Dochází tak k premene svetelné energie do chemickych vazeb, které jsou vyuzívany k asimilaci oxidu uhlicitého. Do rostliny CO2 vstupuje Calvinovymcyklem. Vzniklé organické slou-ceniny se stávají zdrojem energie pro katabolické pochody látkové premeny, nebo jsou zdrojem organickych látek pro heterotrofní organismy. Metabolity fotosyntézy jsou dolezitym zdrojem energie pro samotnou rastlinu, která prostrednictvím metabolickych drah koncících dychacím retézcem uvolňuje z vysokoenergetickych elektrónu energii potrebnou mimo jiné pro príjem rúznych anorganickych látek, vcetné urcitych forem dusíku (10). Rostliny prijímají dusík predevsím ve forme amónneho kationtu (NH4), nebo nitrátového aniontu (NO3), a do urcité míry organické slouceniny, jako napr. mocovinu nebo aminokyseliny. O príjmu obou iontú rozhodují vnéjsí pod-mínky prostredí a genotyp rostliny. Vyrazné jejich príjem ovlivňuje pH pudy, teplota, aerace pudy i pfítomnost fe-nolickych alelopatickych sloucenin v pude. V biologicky cinnych púdách, vlivem pomerné rychlé oxidace amónneho dusíku na nitrátovy, prevazuje vétsinou príjem nitrátového aniónu rastlinou, ktery je v púdé pohyblivéjsí, snadnéji se hmotovym tokem púdní vody dostáva do rhi-zosféry, kde je k dispozici rastlinám (4, 8, 9, 16).
展开▼
